|
| |
|
| |
|
|
Využití biblioterapie při rozvoji čtenářské gramotnosti u prelingválně neslyšících žáků
Vinklátová, Veronika ; Valešová Malecová, Barbara (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Bakalářská práce Využití biblioterapie při rozvoji čtenářské gramotnosti u prelingválně neslyšících žáků propojuje oblast biblioterapie a surdopedie. Cílem práce je na základě teoretických poznatků vypracovat návrh biblioterapeutického programu zaměřeného na podporu rozvoje čtenářské gramotnosti žáků, kteří přišli o sluch před osvojením mluvené češtiny a za svůj první jazyk považují český znakový jazyk, jenž bude také primárním komunikačním kódem programu. V teoretické části jsou shrnuty a syntetizovány české i zahraniční poznatky o neslyšících (s důrazem na jejich komunikační systémy a osvojování češtiny), čtenářské gramotnosti, jejím významu a rozvoji a o biblioterapii a jejích technikách. Praktická část práce obsahuje návrh biblioterapeutického programu, v němž budou klienti pracovat s různými druhy textů, jako je komiks, recept, populárně-naučné texty a vyprávění. Aktivity navazující na přečtené texty rozvíjejí vybrané čtenářské strategie a složky čtenářské gramotnosti.
|
|
|
Vliv pandemie Covidu-19 v poradenských službách u osob se sluchovým postižením
Kudlová, Nina ; Hradilová, Tereza (vedoucí práce) ; Hádková, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce mapuje problematiku poradenských služeb pro osoby se sluchovým postižením v době pandemie covidu-19. Využívá dvojího pohledu na tuto situaci, a to jak z pohledu osob se sluchovým postižením, tak i z pohledu pracovníků těchto poradenských zařízení, čímž se docílilo komplexního pohledu na danou problematiku. K dosažení stanovených výzkumných cílů byla zvolena kvalitativní metoda výzkumného šetření technikou polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumného šetření se zúčastnilo 6 informantů se sluchovým postižením a 3 zaměstnankyně z různých poradenských zařízení, kteří se museli s touto mimořádnou situací vypořádat. Výsledkem výzkumného šetření lze na závěr konstatovat, že se poradenská zařízení s touto pro ně nezvyklou situací celkem dobře vyrovnala.
|
|
|
Vzdělávání neslyšících žáků základních škol pro sluchově postižené během světové pandemie COVID-19
Pospíšilová, Olina ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce "Vzdělávání neslyšících žáků základních škol pro sluchově postižené během světové pandemie covid-19" se zabývá analýzou změn, které nastaly ve školství během pandemie covidu-19. Teoretická část diplomové práce představuje systém vzdělávání sluchově postižených, jeho historický kontext, legislativní ukotvení a moderní trendy ve vzdělávání osob se sluchovým postižením. Nadále jsou v teoretické části definovány komunikační systémy, které mohou osoby se sluchovou vadou využívat. V poslední kapitole je popsáno onemocnění covid-19, jeho průběh, šíření a mimořádná opatření s ním související. V Empirické části jsou použity výpovědi informantů, které byly získávány pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Byli osloveni jedinci z řad vyučujících, rodičů a žáků, kteří se aktivně podíleli na vzdělávání žáků se sluchovým postižením během světové pandemie covidu- 19. Cílem práce je zkoumání vzniklých změn z pohledu pedagogických pracovníků, rodičů a samotných žáků se sluchovým postižením. Výzkum poukázal na to, jak byla situace bezprecedentní, což lze vidět na nepřipravenosti jednotlivých účastníků výzkumu. Vyučující a rodiny často nevlastnili potřebné technické vybavení ani nezbytné znalosti k zajištění online výuky. Samotná výuka byla podstatně omezena, jednotlivé předměty byly zredukovány. Žáci...
|
|
|
Vliv pandemie Covidu-19 v poradenských službách u osob se sluchovým postižením
Kudlová, Nina ; Hradilová, Tereza (vedoucí práce) ; Hádková, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce mapuje problematiku poradenských služeb pro osoby se sluchovým postižením v době pandemie covidu-19. Využívá dvojího pohledu na tuto situaci, a to jak z pohledu osob se sluchovým postižením, tak i z pohledu pracovníků těchto poradenských zařízení, čímž se docílilo komplexního pohledu na danou problematiku. K dosažení stanovených výzkumných cílů byla zvolena kvalitativní metoda výzkumného šetření technikou polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumného šetření se zúčastnilo 6 informantů se sluchovým postižením a 3 zaměstnankyně z různých poradenských zařízení, kteří se museli s touto mimořádnou situací vypořádat. Výsledkem výzkumného šetření lze na závěr konstatovat, že se poradenská zařízení s touto pro ně nezvyklou situací celkem dobře vyrovnala.
|
|
|
Překlad do znakového jazyka v německé státní správě: bezbariérový přístup k informacím
Lišková, Kateřina ; Stará, Radka (vedoucí práce) ; Nováková, Radka (oponent)
Práce se zaměřuje na přístupnost webových stránek orgánů státní správy ve Spolkové republice Německo ve vztahu k sociodemografické skupině neslyšících uživatelů německého znakového jazyka, kteří si neměli možnost dostatečně osvojit znalost německého jazyka v psané formě. Nárok neslyšících na informace v přístupném formátu podložený právními předpisy usouvztažňujeme s teoretickými aspekty překladu do znakového jazyka. V praxi formou řízených rozhovorů ve dvou německých firmách poskytujících překladatelské služby zjišťujeme, jak vypadá proces překladu psaných textů do znakového jazyka. Závěrem uvádíme, že vizuálně přístupné informace mohou mít vliv na kvalitu života Neslyšících. Klíčová slova: překlad, tlumočení z listu, tlumočení, neslyšící tlumočník, německý znakový jazyk, Spolková republika Německo, přístup k informacím, neslyšící, osoby se sluchovým postižením
|
|
|
Komunikační problémy neslyšících ve zdravotnictví
Jirmanová, Renata ; Mrkosová, Eva (vedoucí práce) ; Ptáčková, Klára (oponent)
Bakalářská práce se věnuje komunikačním problémům neslyšících ve zdravotnických zařízeních. Cílem práce je zmapovat v současné době nejčastější problémy při komunikaci neslyšících se zdravotnickým personálem. Teoretická část práce se zabývá klasifikací sluchových vad, způsoby komunikace sluchově postižených, rolí tlumočníků znakového jazyka a právy pacientů. Praktickým východiskem práce je průzkum formou dotazníku pro neslyšící. Jsou analyzovány nejčastější komunikační potíže neslyšících ve zdravotnických zařízeních.
|
|
|
Identifikace emočního výrazu se zaměřením na porovnávání slyšících, neslyšících a nedoslýchavých
Doubková, Alžběta ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Čáp, David (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku identifikace emočního výrazu v lidském obličeji. Teoretická část se zabývá úvodem do problematiky emocí, historií výzkumu identifikace emočního výrazu, popisem projevů jednotlivých základních emocí a jejich rozpoznáváním a charakteristikou skupiny sluchově postižených. V části empirické popisuji výzkum identifikace emocí v obličeji podle fotografií. Cílem této diplomové práce je zjistit odlišnost v přesnosti identifikace emočního výrazu mezi skupinami slyšících, neslyšících a nedoslýchavých a jejich vývoj napříč věkovými kategoriemi. Ve výzkumu jsem se zaměřila na sedm základních emocí (strach, hněv, smutek, překvapení, radost, znechucení a pohrdání) a jednu sociální emoci (stud). Závěry výzkumu mé předpoklady nepotvrdily. Žádný statisticky významný rozdíl se mezi třemi skupinami v celkové identifikaci emočního výrazu neprokázal. Jediná diference se ve prospěch slyšících projevila u rozpoznání znechucení. V celkovém porovnání věkových kategorií mezi sluchově postiženými (tj. neslyšící a nedoslýchaví dohromady) se rovněž neobjevil signifikantní rozdíl. Avšak při zaměření se na jednotlivé emoce byly zjištěny tyto významné diference: v kategorii 20 - 30 let smutek ve prospěch sluchově postižených, znechucení ve prospěch slyšících, ve skupině 30 - 40 let...
|
|
|
Komunikační problémy majoritní společnosti se skupinou neslyšících
Vaculíková, Zuzana ; Mrkosová, Eva (vedoucí práce) ; Hádková, Kateřina (oponent)
Tématem diplomové práce jsou komunikační problémy majoritní společnosti a skupiny neslyšících. V majoritní slyšící společnosti žijí také lidé neslyšící. Tito lidé se setkávají, mohou spolu komunikovat. Tato komunikace je však problémová, v komunikaci slyšících a neslyšících se vyskytují komunikační bariéry. V diplomové práci jsme využili kvantitativní metodu dotazníkového šetření slyšících respondentů. Zjišťovali jsme, jaké komunikační problémy se v komunikaci majoritní společnosti a skupinou neslyšících vyskytují. Na základě použitých metod jsme zjistili, že komunikační problémy jsou způsobeny především nedostatečnou informovaností majoritní společnosti o skupině neslyšících. V diplomové práci navrhujeme zvýšit informovanost majoritní slyšící společnosti o skupině neslyšících, aby došlo k eliminaci komunikačních problémů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.